Doufám, že mě za tuhle přeměnu hned neodsoudíte. Pár kamarádek už se mě ptalo, jestli mi nebylo líto šaty zničit...
Nezničila jsem je. Jen zrecyklovala. Nemám ráda, když je věc jen na jedno použití. Své svatební šaty zbožňuji, jsou mi velmi pohodlné a moc se mi líbí. Byla by škoda je nechat složené ve skříni a občas se na ně chodit dívat. Vždyť přece krásné vzpomínky mi zůstanou v srdci, ne složené na dně skříně.
Také jsem je měla zkrácené na moji výšku a upravená ramínka, takže by se stejně asi nedaly prodat. A to bych stejně asi nechtěla udělat.
Rozhodla jsem se dát svým oblíbeným krásným šatům nový život. A vždycky, když si je obleču, vzpomenu si na náš nejkrásnější a den a budu mít velkou radost. Třeba jako v sobotu, na mysliveckém plese.
Takhle vypadaly šaty původně.
Vypárala jsem krajkové lemování, šaty jsem zkrátila na délku pod kolena. Vypárala jsem i bílou spodničku a ušila novou ze třech odstínů zeleného saténu. Znovu našila dolů krajku.
A že je to boj šít ze saténu. Klouzalo to, ale zvládla jsem to. Vlastně jsem tak ušila svoji první sukni.
Zkouška před zrcadlem.
(Omluvte fotku, ale neměl mě kdo zašněrovat a vyfotit. Tak jsem si šaty jen přidržovala při focení :D )
A takhle vypadají šaty po proměně.
:)
A jaký je váš názor? Líbí se vám můj nápad? Nebo jsem si raději měla šaty nechat?
